
Honza Šefl: Z Chotěšova přes Kanadu do Lub:
Cesta kapitána
Honzy Šefla,
který táhne lubský hokej k lepším zítřkům
Hokejová sezona klepe na dveře. Již tuto neděli vyjedou lubští hokejisté k prvnímu utkání opět v rámci KSM A Plzeňského kraje nové sezony 2026/27. První kolo odehrají v Plzni malé hale Logspeed CZ areny a soupeřem jim bude Baník Líně. Úvodní buly je plánováno na 16:00.
Naši muži se na dřívější start sezony připravují už od začátku srpna tradičně na Zimním stadionu v Klatovech. Před začátkem sezony jsme vyzpovídali kapitána našich hokejistů Honzu Šefla. Jaká byla jeho hokejová cesta? Kdo ho dostal do Lub? Jak vidí předchozí tři úspěšné sezóny nebo jak se připravuje na sezonu nadcházející?
Přečtěte si příběh našeho kamaráda!
Honzo, kde a v kolika letech jsi začínal s hokejem?
S hokejem jsem začal docela pozdě, a to v sedmi letech.
Jak ses dostal do Kanady a v kolika letech?
Do Kanady jsem se dostal v osmnácti letech, po jednom hokejovém kempu. Strávil jsem tam dvě sezóny a nasbíral mnoho cenných zkušeností, samozřejmě jsem se naučil jazyk. Působil jsem v Ontariu, konkrétně ve městě Kingsville.

Jaká to byla zkušenost hrát univerzitní hokej za Akademiky Plzeň?
Univerzitní liga se mi zdá rok od roku kvalitnější. Sám jsem za Akademiky naposledy hrál před čtyřmi lety, tehdy jsme bohužel prohráli finálovou sérii proti UK Praha a skončili druzí, ale aspoň tu medaili mám doma. Zahrál jsem si tenkrát i jednou Bitvu o Plzeň, což byla skvělá atmosféra.

Jak ses dostal do Lub a přes koho?
Po sezóně v Akademicích jsem šel rovnou do Lub, kam mě přivedli kamarádi, se kterými jsem dřív hrával v Klatovech. Nejvíc mě tenkrát kontaktoval Tomáš Mužík.
Jaká byla tvoje první sezóna v roli kapitána, první semifinále, vítězné nájezdy ve čtvrtfinále proti Klabavě a následné semifinále s HC Chotíkov, dnešní Cortusou?
První sezóna je vždycky něčím speciální. Nikdo od nás moc nečekal, ale ukázali jsme, že se s námi musí počítat, a jen o vlásek jsme se nedostali mezi nejlepší čtyři týmy. Nájezdy proti Klabavě byly taková loterie, ale dobře zvládnutá, a to je nejdůležitější. V semifinále proti Chotíkovu už to tak slavné nebylo, nedokázali jsme na ně najít recept, což bohužel trvá dodnes, a vypadli jsme. Doufám ale, že v příštích sezónách proti nim budeme úspěšnější.
Jaká byla účast v semifinále v ročníku 2024/25, vypadnutí s pozdějším vítězem HC Rokycany po nájezdech a jaké bylo hrát derby ve čtvrtfinále s klatovským béčkem před parádní diváckou kulisou?
Předposlední sezóna byla opět ukončena v semifinále. Ve čtvrtfinále jsme narazili na klatovské béčko a byl to takový, jaký derby má být, plno emocí, hezkých momentů, a hlavně dobrý konec pro nás. Byla to pěkná třízápasová série. Poté jsme narazili na HC Rokycany, kde jsme doma zvládli úvodní zápas a jeli do Rokycan s vítězstvím v zádech. To se nám bohužel nepodařilo využít, po prohře v základní hrací době přišla i prohra na nájezdy a s ní další konec v semifinále, tentokrát právě proti pozdějšímu vítězi z Rokycan.
Jaká byla letošní sezóna 2025/26, základní část, účast ve finále s HC Cortusa plnou hokejových hvězd, fantastická jízda play-off, venkovní kotel v Tachově a na Košutce a jak moc tě podporuje rodina na zápasech?
Poslední sezóna nezačala úplně podle představ, spousta omluvenek na začátku, pomalý rozjezd a dlouho jsme se nemohli chytit. Málokdo by čekal, že to nakonec bude asi zatím nejlepší lubská sezóna. Po základní části jsme skončili myslím šestí a ve čtvrtfinále jsme na nájezdy vyřadili Klabavu. V semifinále jsme konečně prolomili naše prokletí, a po výhře doma a fantastickém výkonu našich fanoušků v Tachově jsme postoupili do finále. Divácký kotel v Tachově byl skvělý a jsem rád, že jsme jim to mohli oplatit postupem. Bohužel na finále to už nestačilo, i když nás naši fanoušci skvěle hnali dopředu i tam, druhé místo je ale taky uspokojivé a jsme za něj rádi. A moje rodina i přítelkyně mě podporují, jak jen to jde, a jezdí téměř na všechny zápasy.


Táhl jsi tým nejen jako kapitán, ale i bodově jako nejproduktivnější hráč. V čem vidíš své hokejové přednosti a v čem by ses naopak chtěl zlepšit?
To, že jsem měl nejvíc bodů, nic neznamená, je to týmový sport, a příští sezónu to může být zase někdo jiný. To, že jsem to byl minulou sezónu zrovna já, mají hlavně na starosti moji spoluhráči.
Jak se ti hraje v kooperaci s Vávrou a Korandou?
S Korym a Vávričem se mi hraje skvěle, známe se už od dorostu, kde jsme spolu hráli, i když ne v jedné lajně. Uvidíme, jak nám sedne příští sezóna, snad podobně jako ta poslední.
Jaké to je hrát tři roky po sobě pod širým nebem ve Stříbře?
Zápasy ve Stříbře mám hodně rád, i kvůli tomu, že se hrají pod širým nebem. Vždycky dorazí hodně fanoušků, hlavně kamarádi z fotbalu.


Ty jsi chotěšovský odchovanec, dnes hráč Lub, jak to máš s fotbalem?
Jak už asi většina ví, pocházím z Chotěšova, a rivalita s Lubama je docela velká, ale doufám, že jen po té sportovní stránce. Určitě se na tenhle dvojzápas vždycky těším, bývá to atraktivní fotbal.

Jak se připravuješ na nadcházející sezónu kromě fotbalu?
Snažím se být co nejvíc v pohybu, kromě fotbalu jezdím na kole, hodně chodím na padel a do posilovny, ale už se taky hodně těším na led, až to zase začne.
Jaké budou ambice týmu v nové hokejové sezóně?
Doufám, že budeme opět mířit vysoko a pomýšlet na ty nejlepší výsledky.



